Vánoce v Česku nejsou jen o dárcích nebo vánočním stromečku. Vánoce jsou svátky plné symbolů, zvyků a drobných rituálů, které vytvářejí atmosféru, jež se předává z generace na generaci. Každá rodina má své vlastní tradice, ale mnohé z nich mají společné historické kořeny. Podívejme se na ty, které tvoří základ českého vánočního kouzla.

Adventní věnce

Jedním z nejznámějších symbolů adventu je adventní věnec – kruh spletený z jehličí, který představuje věčnost, naději a očekávání. Do českých domácností se tradice věnců dostala na přelomu 19. a 20. století, ale její kořeny sahají do protestantského Německa.

Srdcem věnce jsou čtyři svíčky, které se zapalují postupně během čtyř adventních nedělí. Každá z nich nese svou vlastní symboliku:

• První svíce – Naděje (Prorokova) připomíná proroky, kteří předpověděli příchod Mesiáše.
• Druhá svíce – Láska/ Mír (Betlémská) symbolizuje mír a lásku spojenou s příběhem o narození Ježíše.
• Třetí svíce – Radost (Pastýřská) bývá růžová a odkazuje k radostnému poselství pastýřům.
• Čtvrtá svíce – Pokoj (Andělská) představuje klid a pokoj, který přichází s narozením Krista.

Někdy se přidává ještě pátá svíce — Kristova, která se zapaluje na Štědrý den.

Barevnost svící má také svůj význam: tradičně se používají fialové (pokání a vznešenost) a růžová (radost), ale moderní věnce často sahají i po bílých či červených svících. Svíčky se tradičně zapalují proti směru hodinových ručiček, což symbolizuje plynutí času a postupné přibývání světla. Adventní věnec je dodnes symbolem zklidnění, očekávání a příprav na sváteční okamžiky.

Cukroví

Pečení vánočního cukroví je jednou z nejoblíbenějších aktivit adventu. Dříve se pekly desítky druhů – rohlíčky, perníčky, linecké, pracny – a malé sladkosti se věšely i na strom místo ozdob. Teprve později se začalo podávat cukroví jako součást sváteční tabule. Pečení bylo (a stále je) příležitostí ke společnému setkání, sdílení a obdarovávání sousedů či kolegů.

Věštby a pověry

České Vánoce jsou plné symbolických rituálů, které měly pomoci nahlédnout do budoucnosti nebo ochránit domácnost. Mnohé z nich přetrvaly dodnes — někdy pro zábavu, někdy pro tradici.

• Krájení jablka – Jablko se krájí napříč. Hvězdička uvnitř znamená zdraví a štěstí, křížek nemoc nebo nepřízeň. Jeden z nejznámějších českých vánočních zvyků.
• Lití olova – Roztavené olovo se vlévá do studené vody a podle vzniklých tvarů se věští budoucnost. Hladké tvary značí klid, ostré překážky. Patří k nejstarším tradicím.
• Ořechové lodičky – Svíčka ve skořápce ořechu se nechá plout po vodě. Lodičky u sebe symbolizují soudržnou rodinu, ty, které vyplují stranou, značí změny či cestu.
• Házení střevícem – Svobodná dívka hodí botu přes rameno. Ukáže-li špička ke dveřím, čeká ji svatba; pokud dovnitř, zůstává doma. Hravý zvyk s dlouhou tradicí.
• Šupina z kapra – Vkládá se pod talíř nebo do peněženky. Má přinést peníze a hojnost v následujícím roce. K českým Vánocům patří už desítky let.
• Zlaté prasátko – Kdo vydrží celý den nejíst až do večeře, má spatřit zlaté prasátko. Symbolizuje štěstí a hojnost — a dnes je spíše milou tradicí než skutečným půstem.

Štědrý den: půst, vůně kapra a štědrovečerní večeře

24. prosinec, zvaný Štědrý den je pro Čechy vrcholem Vánoc. Nese v sobě prvky půstu, hojnosti, rodinného tepla duchovních tradic i obdarování.

Během dne se tradičně držel půst od masa, často s vírou, že ten, kdo vydrží bez jídla až do večera, uvidí zlaté prasátko – symbol štěstí a hojnosti. Místo oběda se jedla lehčí jídla – například zelná nebo hrachová polévka či houbový kuba (krupové jídlo z česneku, majoránky a sušených hub, pečené v troubě).

Večer  – okolo šesté hodině odpolední) usedala celá rodina ke slavnostní večeři – dnes obvykle o třech chodech, dříve mohlo být chodů i devět. Servíruje se rybí vývar z kapří hlavy, s kořenovou zeleninou a domácími krutony, následuje smažený kapr nebo kuřecí řízek, výjimečně jiná ryba. Přílohou bývá bramborový salát z vařených brambor, sterilované zeleniny, vajec, hořčice a majonézy (v každé rodině trochu jinak). Na závěr si rodina dává domácí vánočku, štrúdl nebo vánočního cukroví.

Dříve se zbytky jídla nosily zvířatům nebo se házely do ohně a vody – jako ochrana domu. Pod talíř se dávala mince pro bohatství a nad stůl se věšela jmelí pro štěstí a soudržnost rodiny.

Po večeři se zazvoní zvonečkem – znamení, že „přišel Ježíšek“ a pod stromečkem čekají dárky. Následuje rozbalování při zvuku koled nebo sledování tradičních českých pohádek, které patří neodmyslitelně ke štědrovečerní atmosféře.

Vánoční zvyky nám připomínají, jak hluboko sahají naše kořeny a jak krásně se propojuje staré s novým. Právě to se snažíme přenést i do Back in Time Prague – aby si každý návštěvník mohl historii nejen přečíst, ale opravdu prožít.
Jestli máte chuť pokračovat v objevování české minulosti i po Vánocích, rádi vás přivítáme. Najdete nás v 6. patře Máj – House of Fun.