Svátek zamilovaných, jak ho chápeme dnes v rámci popkultury, vznikal postupně – patrně inspirován únorovými starořímskými zvyky spojenými s očistou a plodností, později z legend o mučedníkovi jménem Valentýn a hlavně z evropské středověké představy romantické lásky, zejména v rámci dvorské rytířské kultury. Svátek se v průběhu věků proměnil: od církevní tradice přes poezii a dopisy až po tištěná přáníčka, čokolády a ikonická srdce.“

Kdo byl svatý Valentýn

Historici už dlouho hledají odpověď na otázku: ‚Kdo byl svatý Valentýn?‘ V pramenech z pozdní antiky i raného středověku se totiž objevuje více mučedníků jménem Valentýn či Valentinus, jejichž příběhy se postupně prolnuly. Nejčastěji se mluví o dvou postavách spojených s Itálií – knězi z Říma a o biskupovi z města Terni. Oba zemřeli v období pronásledování křesťanů ve 3. století a oba se později stali kandidáty na „toho pravého“ světce, kterému patří 14. únor. K tomu existuje i třetí Valentýn – mučedník ze severní Afriky, o němž víme velmi málo.

Jak se z památky světce stal svátek zamilovaných?

Svátek svatého Valentýna byl původně liturgickou památkou křesťanského světce, zapsanou v církevních kalendářích. Jeho kult se šířil především v západní a jižní Evropě prostřednictvím relikvií a kostelů zasvěcených jeho jménu.

Samotné slavení liturgické památky však ještě automaticky neznamenalo „svátek lásky“. Romantický rozměr se připojil až později. Už ve vrcholně středověké Evropě, zejména ve Francii a Anglii, se objevují milostné vzkazy a poezie spojené s dvorskou a rytířskou kulturou, ideálem dvorské lásky a literárními tradicemi. Tyto projevy však nebyly původně pevně svázány se svátkem svatého Valentýna, ale s širším kulturním prostředím aristokratické zábavy, poezie a symboliky lásky.

Postupné propojení svátku s romantickými zvyky se začíná formovat v raném novověku, opět především v Anglii, kde se od 17. století objevují drobné romantické vzkazy, už přímo datované k 14. únoru. Odtud se tento zvyk šíří dál po západní Evropě.

Zásadní proměna pak nastává v 19. století, kdy se významný rozvoj svátku odehrává také ve Spojených státech amerických. Rozvoj tisku, poštovních služeb, masové výroby a estetiky vedl k jeho popularizaci a komercializaci. Právě tehdy se Valentýn vizuálně i významově „zafixoval“ do podoby, kterou známe dnes – se srdci, krajkami, květinami, holubicemi a andílky – a v této podobě se postupně vracel zpět do Evropy jako globální kulturní fenomén.

Česká stopa v historii Valentýna

Když se řekne „Valentýn = romantika“, jeden z nejdůležitějších momentů leží ve 14. století v Anglii. Lidé tehdy věřili, že kolem poloviny února si ptáci vybírají partnery – a tahle poetická představa začala ovlivňovat i lidské zvyky.

Zásadní je báseň Geoffreyho Chaucera ,,Ptačí sněm” (Parliament of Fowls), která spojuje den svatého Valentýna s volbou partnera. Je to jedna z nejstarších písemných stop, kde 14. únor získává romantický význam. A právě tady se objevuje český detail, který stojí za pozornost: Chaucer báseň napsal u příležitosti zásnub anglického krále Richarda II. s princeznou Annou Českou, dcerou Karla IV.

Vztah, který měl politický základ, se v kulturní paměti proměnil v symbol spojení – a Valentýn se díky literatuře stal „dnem, kdy se vybírá láska“. Proto má Valentýn evropský a do jisté míry i český kořen: romantika svátku vznikla v hlavách středověkých básníků – a z poezie se přelila do reality.

Srdíčka: symbol, který se vyvíjel staletí

Srdíčko působí, jako by tu bylo vždy. Jenže moderní tvar s dvěma oblouky nahoře a špičkou dole je výsledkem dlouhého vývoje. Jeho původ není stoprocentně jistý, ale existuje několik silných teorií – a všechny ukazují, jak se symboly rodí: postupně, napříč kulturami.

První spojitost vede přes botaniku: srdcovité tvary listů se objevovaly v dekorativním umění už ve starověku. Často se zmiňuje břečťan (symbol věrnosti) nebo fíkovník. Ještě známější spojení je s rostlinou silphium z Kyrény v severní Africe. Silphium má srdcovité semenné tobolky, které se také objevovaly mincích. Silphium se navíc spojovalo s intimitou a plodností, které byly s „láskou“ propojená dávno před Valentýnem.

Druhé propojení je kulturní. Ve středověku lidé věřili, že srdce je sídlem emocí, paměti a duše. S rozvojem dvorské lásky se v ilustracích objevuje motiv „darovaného srdce“ – člověk nabízí své srdce milované osobě. Do 14. století se srdce často kreslilo obráceně; teprve v 15. století se ustálil tvar, který známe dnes, mimo jiné i díky heraldice a hracím kartám.

Masovou popularitu začal svátek lásky získávat až s rozšířením tištěných přáníček v 19. století. Zejména ve viktoriánské Anglii i během americké Gilded Age se z něj stal svátek známý svým výrazným vizuálním stylem a srdce se stalo jeho hlavním symbolem

Andílci, růže, čokoláda: proč Valentýn vypadá tak, jak vypadá

Srdce, andílek se šípem a dárky jsou velkým symbolem při romantické oslavě a sv. Valentýnu. Trio míchá antiku, křesťanskou estetiku i moderní komerci.

Valentýnský „andílek“ je ve skutečnosti potomkem Cupida (řecky Eróta), boha touhy, který zasahuje lidi šípy lásky. Šíp a srdce jsou dokonalá vizuální zkratka: jedním obrázkem řekneš „zamiloval/a jsem se“ – náhle, nečekaně, navždy. V křesťanském umění se zároveň rozšířil motiv cherubínů jako symbolu nevinnosti a božské lásky. V 19. století se tyto motivy prolnuly a vznikl „valentýnský cherub“ – napůl mytologie, napůl romantická pohlednice.

Růže funguje jako okamžitě čitelný symbol náklonnosti (a červená navíc jako barva vášně). Čokoláda je moderní univerzální dar: malý, příjemný, sdílitelný – a v srdcové krabičce beze slov říká „myslím na tebe“.

K tomu se přidává tradice přáníček: od ručních vzkazů k masové výrobě v 19. století. Tehdy se do valentýnské ikonografie definitivně usadily krajky, holubice, ornamenty, srdce a andílci. A moderní doba přidala svoje: romantické večeře, překvapení, zásnuby – a také některé „nové tradice“, které vypadají starobyle (třeba zámečky lásky), protože perfektně fungují jako symbol i jako fotka.

Valentýn se dnes slaví různě: někde je to den pro páry, jinde pro přátele (např. Finsko), v Japonsku a Koreji mají systém dárků i „White Day“. Jedno ale zůstává stejné: lidé pořád hledají způsob, jak říct „máš pro mě hodnotu“ – a Valentýn jim k tomu nabízí jazyk symbolů.

Kde oslavit Valentýn v Praze?

A pokud už víte, že byste chtěli se svou druhou polovičkou Valentýn speciálně oslavit, můžete jej strávit v Máj – House of Fun. V luxusní restauraci Fly Vista na vás čeká speciální menu. Počet míst je omezený – rezervujte si svůj valentýnský zážitek ve Fly Vista včas a oslavte lásku v oblacích.

V LEVELS na vás čeká jedinečný program – kolo štěstí, fotokoutek a pánové, budou moci dámám vystřelit růži na střelnici. Pokud jste fanoušky historie, můžete v Máji také navštívit historickou show Back in Time, která vás pomocí stroje času vezme napříč 1 200 lety české historie.